Až nebudu starostou…

Až nebudu starostou,

tak přestanu lidem škodit.

Navleču zas montérky

a do družstva budu chodit.

Stejně mě to nebavilo,

moc jsem tomu nerozuměl,

podepisoval jsem lejstra,

jak bulík jsem na ně čuměl.

Jen ty prachy ty jsou dobrý.

Mám se jako v žitě vepřík.

Kolem domu čtyři auta

a manželka má nový svetřík.

Škoda jen, že ten můj úřad,

nedá se tu v Česku dědit.

Já pro svého nástupce

nemusel bych nikam chodit.

Synovi bych odkázal

starostenství na tutovku.

Vždyť on zvládl za pět let

dokonce i průmyslovku.

Až nebudu starostou.

Až mi vousy narostou.

Zas mě dneska mysl tíží,

proklaté volby se blíží…