Starosta – mstitel.

Dostala jsem se do sporu se starostou, ohledně hromádky listí před zahrádkou. On to vzal osobně, já sportovně. Na schůzi rady obce se choval jako osmnáctiletá hysterka, no, nebylo to nic hezkého….  Nakonec obec listí uklidila –  aby taky ne, když spadalo z obecních stromů. Bylo to ale Pyrrhovo vítězství, nebo taky vítězství – nevítězství. Pan starosta se zachoval jako „zodpovědný a rozumný komunální politik“. Začal se mstít.

Ale to už vlastně začalo před schůzkou Rady obce, když mě zastavil na ulici a vyhrožoval, že když listí neuklidím, že ještě uvidím. A taky jsem uviděla!

Obec se totiž rozhodla, že zakoupí kontejner na bioodpad (listí a tráva) a pak někdo rozhodl, že onen kontejner velikosti korby nákladního auta, bude umístěn, hádejte kam? No přece před moji garáž!  Šalamounské rozhodnutí, hodné opravdu velkého politika! Starosta je zřejmě spokojen jak se mi pomstil a já už půl roku nemohu zajet do garáže. Co na to říci? Snad jen – pane starosto, fakt jste machr, opravdu osobnost, která by měla zastupovat a vést naši obec!

A co by si z tohoto případu měli vzít občané? Poselství je jednoznačné – starosta je nadčlověk, a pokud se ho byť jen slůvkem dotknete, pomstí se Vám. Proč? Protože může, protože má tu moc a tu moc jste mu ve volbách propůjčili Vy, voliči. Zvažte, jestli by v příštích volbách neměl zastupovat obec někdo rozumnější, někdo, kdo si nebude jen masírovat svoje ego a nebude zamindrákovaný…. Jako ta osmnáctiletá hysterka.